Sedák
Sedák je dotyková část židle, které je přichycena na mechanice. Je to podstatná část židle z hlediska ergonomie hned z několika důvodů.
Hloubka (délka) sedáku
Většina židlí má pro uživatele se středními a delšími stehny krátký sedák ve variantě bez posuvu a mnoho z nich má krátký sedák i ve variantě s posuvem (je důležité, aby vám sedák podepíral většinu délky stehen).
Většina židlí má dokonce i pro uživatele s krátkými stehny, ale velkou "zadnicí" sedák krátký.
Tvar sedáku
Některé sedáky mají nevhodný tvar molitanu, např. vpředu příliš tlustý či pevný a ostrý, který stlačuje zespodu přední část stehen (což je po čase nepříjemné - navíc to omezuje průtok krve atd, atd).
Problematické jsou i tzv. "plotýnkové" sedáky = vzadu se zvedající, rádoby podpírající spodní část páteře - ta nakloněná rovina nás v důsledku samozřejmě tlačí dopředu, což se ještě sčítá s působením tlaku opěráku směrem dopředu u synchronní mechaniky a výsledkem je neustálá potřeba poposedávání zpět dozadu, aby bederní opěrka měla vůbec smysl.
Vůbec nejlepší se v této době zdá být sedák židle THERAPIA BODY.
- má "uříznuté" boky vpředu, takže stehna nejsou stlačována
- má vpředu tzv. "roztahovač", který nás nutí roztáhnout nohy, takže lymfa může lépe proudit
- vzadu (pod zadnicí) má umístěny pružiny, díky kterým zapadneme do židle a nevyjíždíme z ní tak snadno
Sklon sedáku
Některé židle mají nevhodný úhel sklonu sedáku a to není jednoduché v obchodě zjistit, jelikož např. synchronní mechanika má tento úhel proměnný v závislosti na sklonu opěráku.
Vhodné je jemné ruční nastavení sklonu sedáku, ale málokterá židle (resp. mechanika) tuto schopnost má.
Některé židle mají pomalé (menší) naklánění sedáku (řeč je o synchronní mechanice při naklánění opěráku), to může někomu vadit vleže, kdy má pocit vyjíždění dopředu, není-li sedák dostatečně nakloněn.
Některé jednací židle mají sedák (vč. opěráku) nakloněný příliš dozadu a v kombinaci s malou výškou sedáku je pak problém cokoliv napsat na jednacím stole.
Výška sedáku
Mnoho židlí má nevhodnou výšku (přestože nastavitelnou v relativně velkém rozsahu).
Čalounění sedáku
Některé židle mají až nepříjemně tvrdé čalounění a jestliže zrovna nekopíruje naše křivky, může některé tkáně, např. pod sedacími a stehenními kostmi, příliš stlačovat - aby to však nebylo tak jednoduché, tak výrobci, kteří nabízejí tvrdé čalounění, tvrdí, že déle vydrží stejné (neprosedí se), naproti tomu jiní zase nabízejí měkké čalounění a tvrdí, že používají vysoce kvalitní pěny, které se nemění s časem - a teď babo raď ;-).
Rozumné (samozřejmě ne levné) řešení měkkosti x stálosti pěny nabízí firma PROWORK - u některých židlí integruje pod hýždě (pod část molitanu) ještě tzv. taškové pružiny (ocelové pružiny, jednotlivě oddělené textilním pouzdrem). Jedná se např. o 3 řady židlí THERAPIA.
U židlí se synchronní mechanikou jsou nebezpečné kluzké potahy, neboť pak nic netlumí tu nejhorší vlastnost synchronní mechaniky, totiž vysouvat nás ven ze židle (směrem dopředu).
Síťovaný sedák
Výhody
- jsou hygieničtější (roztoči...)
- v létě určitě lépe klimatizují dotykové plochy lidského těla
Nevýhody
- jestliže rám, natahující síť, je nevhodně tvarovaný, může uživatele nepříjemně tlačit např. do pánevních kostí (je-li příliš úzký).
- horší je to ale s rovnoměrným rozkládáním tlaku - po dosednutí se totiž vytvoří jakási mísa, kde největší tlak cítíme na okrajích... a někteří odborníci tvrdí, že to může časem negativně ovlivnit vzájemnou polohu pánevních kostí, jakože ženy nebudou pak moci tak snadno rodit, chlapi budou chodit jak kachny apod.... běs a děs ;-)
- pro zimomřivé ženy je jeho velkou nevýhodou pocit chladu
- některé typy síťí údajně ničí oděv