307
editací
Změny
Založena nová stránka: Category:Části židle ==Výška opěráku == * výška opěráku hraje roli asi jen pro ramena * někdo je má rád podepřené, jinému to je jedno * některé (le…
[[Category:Části židle]]
==Výška opěráku ==
* výška opěráku hraje roli asi jen pro ramena
* někdo je má rád podepřené, jinému to je jedno
* některé (levnější) mechaniky UP DOWN (to jsou ty, kde opěrák, při vytahování nahoru, drží ve všech pozicích, kromě nejvyšší, kdy padá dolů a vše se opakuje) jsou příliš volné a jestliže sedíme SPRÁVNĚ až vzadu a prudce vstaneme, často způsobují pád opěráku do spodní polohy - to lze řešit bud pevnější (dražší) mechanikou UP-DOWN (případně uzamykatelnou), nebo pevným síťovaným opěrákem a pohyblivou bederní opěrou, která není citlivá na vstávání, jelikož se na ní skrz síť zvedající pohyb zad nepřenáší
==Tvar opěráku==
* ze zdravotního hlediska asi není vhodný příliš vodorovně konkávní (dutý) tvar - nutí nás hrbit se, ale bohužel takto je konstruována většina židlí
[[Soubor:Spatne-tvarovy-operak.jpg|100px|center]]
* světlou výjimku tvoří např. židle řady THERAPIA® s vodorovně konvexním (vybouleným) opěrákem.
[[Soubor:Pw-therapia-body-xl.jpg|100px|center]]
==Sklon opěráku==
* někdo má rád vysloveně "záporný" úhel opěráku (řekněme méně než 90 stupňů vůči podlaze - většinou ti, kteří se musí přehrabovat v papírech na stole), umí to ale jen málo židlí (v tom případě by ale měl být i nastavitelný negativní sklon [[sedák|sedáku]], jinak bychom měli příliš stlačené vnitřnosti), ale POZOR, předkloněná poloha není zdravá
* při velkém "kladném" sklonu opěráku (lehátková pozice) se víc projevuje jeho případně nevhodný tvar, který vsedě vůbec nemusí být patrný - některé jednací židle mají příliš "kolmý" opěrák - jsou proto spíš vhodné jako jídelní židle
==Tvrdost čalounění==
* některé židle mají až nepříjemně tvrdé čalounění (může to vadit především při "ležení", jestliže zrovna nekopíruje naše křivky, v sedě na tom moc nezáleží, neboť tlaky na opěrák jsou minimální)
==Síťovaný opěrák==
* jestliže rám, natahující síť je nevhodně tvarovaný, může hubené lidi nepříjemně tlačit např. do lopatek (u čalouněných židlí tento problém není), dnes už se vyrábějí i židle s čalouněným rámem síťovaného opěráku - velice příjemné - u síťovaného opěráku je většinou NUTNÁ správně zkonstruovaná bederní opěrka (pokud možno vertikálně i horizontálně nastavitelná), působící za sítí - v tom je i výhoda sítě, zamezuje totiž přenosu tření mezi zády a bed. opěrou při vstávání, takže nepadá do spodní polohy, jako to často dělají opěráky s mechanikou UP-DOWN
* síťovaný opěrák není nejvhodnější do průvanu (např. u výfuku klimatizace), vyžaduje pak teplejší oděv
* u síťovaného opěráku je velká pravděpodobnost, že zpočátku je mírně vodorovně konkávně prohnutý ale časem se může více a více konkávně prohýbat vlivem povolování sítě a nutí nás hrbit se
* (Ve skutečnosti ani dost dobře nelze vyrobit pomocí síťovaného opěráku konvexní prohnutí. V tom mají výhodu opěráky čalouněné, ačkoliv ani ty vetšinou konvexní prohnutí nemají. Výjimku tvoří [http://m1.cz/kancelarske-zidle-pw-therapia-body.htm židle řady THERAPIA®].)
==Mechanismus UP-DOWN==
* Systémem up-down se rozumí princip svislého polohování bez ovládacího prvku s automatickým odjištěním v horní poloze a zajištěním v poloze spodní, přičemž polohování probíhá při pohybu celé části (opěrák) směrem nahoru. (Lidskou řečí: při zvedání po jednotlivých krocích se dostaneme až do nejvyšší polohy, tam padá dolů a vše můžeme opakovat.)
* Některé tyto mechanismy mají příliš lehký chod a sejdou-li se s opěrákem o malé hmotnosti, může při vstávání ze židle dojít k nechtěnému posunutí opěráku nahoru, dokonce až k jeho pádu do nejnižší polohy - je to pak dost nepříjemné, stále nastavovat znovu výšku.
* Optimálnější jsou opěráky výškově zamykatelné, ale zatím jich je na trhu málo a jsou většinou u dražších židlí.
* Jednoduchým a celkem dokonalým řešením je např. pevný síťovaný opěrák s výškově nastavitelnou bederní opěrou.
==Související články==
* [[10 zásad ergonomie sezení]]
* [[Jak si vybrat ergonomickou židli k počítači]]
==Výška opěráku ==
* výška opěráku hraje roli asi jen pro ramena
* někdo je má rád podepřené, jinému to je jedno
* některé (levnější) mechaniky UP DOWN (to jsou ty, kde opěrák, při vytahování nahoru, drží ve všech pozicích, kromě nejvyšší, kdy padá dolů a vše se opakuje) jsou příliš volné a jestliže sedíme SPRÁVNĚ až vzadu a prudce vstaneme, často způsobují pád opěráku do spodní polohy - to lze řešit bud pevnější (dražší) mechanikou UP-DOWN (případně uzamykatelnou), nebo pevným síťovaným opěrákem a pohyblivou bederní opěrou, která není citlivá na vstávání, jelikož se na ní skrz síť zvedající pohyb zad nepřenáší
==Tvar opěráku==
* ze zdravotního hlediska asi není vhodný příliš vodorovně konkávní (dutý) tvar - nutí nás hrbit se, ale bohužel takto je konstruována většina židlí
[[Soubor:Spatne-tvarovy-operak.jpg|100px|center]]
* světlou výjimku tvoří např. židle řady THERAPIA® s vodorovně konvexním (vybouleným) opěrákem.
[[Soubor:Pw-therapia-body-xl.jpg|100px|center]]
==Sklon opěráku==
* někdo má rád vysloveně "záporný" úhel opěráku (řekněme méně než 90 stupňů vůči podlaze - většinou ti, kteří se musí přehrabovat v papírech na stole), umí to ale jen málo židlí (v tom případě by ale měl být i nastavitelný negativní sklon [[sedák|sedáku]], jinak bychom měli příliš stlačené vnitřnosti), ale POZOR, předkloněná poloha není zdravá
* při velkém "kladném" sklonu opěráku (lehátková pozice) se víc projevuje jeho případně nevhodný tvar, který vsedě vůbec nemusí být patrný - některé jednací židle mají příliš "kolmý" opěrák - jsou proto spíš vhodné jako jídelní židle
==Tvrdost čalounění==
* některé židle mají až nepříjemně tvrdé čalounění (může to vadit především při "ležení", jestliže zrovna nekopíruje naše křivky, v sedě na tom moc nezáleží, neboť tlaky na opěrák jsou minimální)
==Síťovaný opěrák==
* jestliže rám, natahující síť je nevhodně tvarovaný, může hubené lidi nepříjemně tlačit např. do lopatek (u čalouněných židlí tento problém není), dnes už se vyrábějí i židle s čalouněným rámem síťovaného opěráku - velice příjemné - u síťovaného opěráku je většinou NUTNÁ správně zkonstruovaná bederní opěrka (pokud možno vertikálně i horizontálně nastavitelná), působící za sítí - v tom je i výhoda sítě, zamezuje totiž přenosu tření mezi zády a bed. opěrou při vstávání, takže nepadá do spodní polohy, jako to často dělají opěráky s mechanikou UP-DOWN
* síťovaný opěrák není nejvhodnější do průvanu (např. u výfuku klimatizace), vyžaduje pak teplejší oděv
* u síťovaného opěráku je velká pravděpodobnost, že zpočátku je mírně vodorovně konkávně prohnutý ale časem se může více a více konkávně prohýbat vlivem povolování sítě a nutí nás hrbit se
* (Ve skutečnosti ani dost dobře nelze vyrobit pomocí síťovaného opěráku konvexní prohnutí. V tom mají výhodu opěráky čalouněné, ačkoliv ani ty vetšinou konvexní prohnutí nemají. Výjimku tvoří [http://m1.cz/kancelarske-zidle-pw-therapia-body.htm židle řady THERAPIA®].)
==Mechanismus UP-DOWN==
* Systémem up-down se rozumí princip svislého polohování bez ovládacího prvku s automatickým odjištěním v horní poloze a zajištěním v poloze spodní, přičemž polohování probíhá při pohybu celé části (opěrák) směrem nahoru. (Lidskou řečí: při zvedání po jednotlivých krocích se dostaneme až do nejvyšší polohy, tam padá dolů a vše můžeme opakovat.)
* Některé tyto mechanismy mají příliš lehký chod a sejdou-li se s opěrákem o malé hmotnosti, může při vstávání ze židle dojít k nechtěnému posunutí opěráku nahoru, dokonce až k jeho pádu do nejnižší polohy - je to pak dost nepříjemné, stále nastavovat znovu výšku.
* Optimálnější jsou opěráky výškově zamykatelné, ale zatím jich je na trhu málo a jsou většinou u dražších židlí.
* Jednoduchým a celkem dokonalým řešením je např. pevný síťovaný opěrák s výškově nastavitelnou bederní opěrou.
==Související články==
* [[10 zásad ergonomie sezení]]
* [[Jak si vybrat ergonomickou židli k počítači]]
